Obrovská vlhkost, tropické teplo, brodění řek, bahno, křik papoušků a vřešťanů. Hustý tropický porost na kostarickém poloostrově Osa je nejlepším zachovaným dešťovým pralesem ve Střední Americe. Díky bohaté flóře a fauně přírodovědci přirovnávají národní park Corcovado k džungli v povodí Amazonky. Jeho rozloha je však podstatně menší, přechod kostarickým pralesem zabere tři dny.
Počet komentářů: 0
Návštěva národního parku Corcovado si vyžaduje dobré naplánování. My míříme k dešťovému pralesu směrem od panamských hranic. Nejkratší cesta na poloostrov Osa vede přes záliv Golfo Dulce, jeden z nejhlubších zálivů své velikosti na světě. Noc musíme strávit v přístavním městě Golfi to, loď pro zhruba třicet pasažérů odplouvá až druhý den ráno. Během večerní procházky tmavými a téměř prázdnými uličkami města se k nám připojuje připitý, ale dobromyslný tulák. V ospalém zapadákově to žije jen v parku, kde se domácí oddávají partičce binga.
Až druhý den vidíme krásnou polohu města pod strmými hustě zalesněnými kopci. Naše plavidlo už kotví v přístavu, lavice pod vybledlou plachtovinou se na pokyn zaplňují do posledního místa. Kormidelník zapíná jeden motor, ten druhý jeho pomocník opravuje během plavby.
Po hodině připlouváme do Puerto Jimenéz, kde máme v plánu strávit další noc. V městečku na okraji tropické divočiny musíme navštívit správu parku a vyřídit všechny formality pro vstup do pralesa. Zbytek dne trávíme procházkou po štěrkových, kalužemi posetých ulicích Puerto Jimenéz s několika zastávkami v místních barech.
Krátce po východu slunce odjíždí města náklaďák do osady Carate, kde má začít naše putování. Na dvou lavicích jsou vedle sebe natlačeni místní i turisti, na nekonečné cestě se nedá zamhouřit oko. Rozhrkané vozidlo přejíždí přes stovky výmolů a jam, občas je cesta přímo bolestivá a z dřevěné desky to cestující chvílemi doslova vyhodí. Okolní příroda je stále divočejší. V korunách stromů vidíme pestré papoušky ara arakanga, jejich červené, modré a žluté peří se mezi listy jasně vyjímá.
Slunečné počasí střídá déšť. My sedíme na kraji lavice, takže mokneme. Po třech hodinách a stovkách výmolů zastavujeme vedle polního letiště v Carate a můžeme začít naši pouť.
|
DOPORUČENÍ Před přicestováním do parku Corcovado je rozhodně vhodné se detailně seznámit s nástrahami místního pralesa. Například se nedoporučuje stát pod korunou stromu, kde se pohybují opice, ty se totiž mohou bránit močením. Pro turisty může být velmi nebezpečné střetnutí s jaguárem, informační cedulky podél trekových tras zase upozorňují na rozličné druhy smrtelně jedovatých hadů. |
Text a foto: Juraj Červenka