K vodě se Vítězslav Gebas dostal až ve svých 14 letech. Do té doby dělal na velmi solidní úrovni atletiku. Ze dne na den s ní však skončil a rozhodl se uspět ve slalomu na divoké vodě, v disciplíně, o které nic nevěděl. Krok do neznáma se mu vyplatil. Na své největší úspěchy však stále čeká.
Počet komentářů: 0
Chytila vás voda hned, jak jste poprvé usedl do lodě?
Jízdu na divoké vodě jsem zaznamenal na olympiádě v Atlantě v roce 1996 díky Štěpánce Hilgertové a Lukášovi Pollertovi. Teprve dva roky poté jsem se k tomuto sportu dostal blíž. Chtěl jsem zjistit, jestli dokážu být dobrý v něčem, o čem nic nevím. Věděl jsem, že to bude těžká cesta, ale byla to pro mě výzva.
Učil jste se rychle?
Rok jsem se otrkával a rok nato jsem už vyhrál juniorské mistrovství republiky. Chtěl jsem jít do Prahy na vysokou a zároveň jezdit. Naštěstí přišla nabídka, že můžu působit pod hlavičkou Vysokoškolského sportovního centra.
Studujete ČVUT. Není obtížné kombinovat vrcholový sport a školu?
Jsou sporty, při kterých studovat nemůžete. Například cyklisté, pokud chtějí uspět, musejí sedět denně osm a více hodin na kole. Já sice taky jezdím denně, bez ohledu na počasí, ale se studiem se to skloubit dá. Škola je dobrá i v tom, že se odreaguju od sportu. Nemyslím na výkon a tělo si odpočine.
Co z vás jednou bude?
Inženýr technické ekonomie. Bakaláře jsem místo čtyř dělal šest let, hlavně v létě jsem neměl čas skládat zkoušky. Až letos, na inženýrském studiu, mám trochu volnější ruku. Škola mi vychází vstříc, čehož si moc vážím.
Říkáte, že jste na vodě bez ohledu na počasí. Nevadí vám ani mráz?
Do loňska jsem jezdil do minus sedmi stupňů, při nižších teplotách už ne, to by bylo o zdraví. Letos poprvé se mi ale podařilo získat peníze na to, abych mohl jet za teplem do Austrálie, takže jsem se v zimě připravoval tam.
Vedle tréninku na vodě chodíte pravidelně i do fitness centra. Čemu se tam hlavně věnujete?
Trénuju v I´m FIT v pražských Vysočanech. Je to jediné fitness centrum v Praze, které má stroje založené na kladkovém systému, na lankách. Mám specifický způsob přípravy, pracuju s vlastní vahou. Stroje, na kterých posiluju, přesně kopírují můj pohyb. Díky tomu se nedostávám do extrémních poloh. Mám totiž volnější klouby a některé pozice by mi mohly ublížit. Kromě toho běhám, chodím na jógu, cvičím stabilitu a koncentraci. Každý rok se snažím cvičení obměnit, aby nebylo stereotypní.
Divoká voda se dá jezdit na kajaku nebo kánoi. Vy jste si vybral kánoi. Proč?
Přivedl mě k ní Petr Sodomka z klubu v Hradci Králové, kde jsem začínal. Na kajaku jsem se učil jen měsíc. Kánoe je technicky náročnější disciplína než kajak. Rozdíl je v tom, že v kánoi se klečí, zatímco kajakáři sedí. Kajakáři mají pádlo se dvěma listy, kánoisté s jedním listem na jedné straně.
Není kánoe nepohodlná?
Pro ty, kteří s tímto sportem začínají, se to určitě zdá nepohodlné, mě už to ani nepřijde. V sezoně klečím v lodi 3-4 hodiny denně na osmi centimetrech. I to pak musím kompenzovat v posilovně.
Vaše loď má speciální design. Jste jeho autorem?
Ano, design mě vždycky bavil, chodil jsem i na nějaké kurzy. Říkám si, že když sedím v lodi každý den, měla by se mi líbit. Je to tak trochu i marketing. Lidi, kteří chodí na závody, díky výraznému designu poznají, že jede Gebas.
Nevadí vám, že je tenhle sport hodně o náhodě?
To k divoké vodě patří. Někdy štěstí máte, jindy ne. Musíte zkrátka počítat s tím, že je ve hře hodně externích věcí, které můžou váš výkon ovlivnit. Může foukat, nemusí vám sednout trať, lehce se dotknete tyčky... Ale možná to je ten důvod, proč mě to žene pořád dál.
Jak snášíte prohry?
Špatně, ale časem se to lepší. Měl jsem období, kdy jsem byl dva roky po sobě neustále čtvrtý. Na mistrovství Evropy do 23 let i na akademickém mistrovství světa, a to nebylo lehké skousnout. Čtyřikrát po sobě jsem sice vyhrál domácí akademické mistrovství a přidal umístění v mistrovství ČR a v Českém poháru, ale potřebuju uspět i ve světě. Věřím, že můj čas ještě přijde.
Máte toho hodně - tréninky, závody, studium. Najdete si čas na „obyčejný život", třeba na dovolenou?
To byste se měla zeptat spíše mé přítelkyně! Dovolenou nemám, přes zimu se připravuju na sezonu a v létě jsem na závodech. Jednou jsme si spolu vyrazili na čtyři dny a propršelo nám to. Abychom se vůbec viděli, jezdí přítelkyně na závody se mnou.
Až jednou ukončíte závodní kariéru, budete jezdit vodu jen tak pro radost?
Mým snem je sjet si s k kamarády nějakou řeku jen tak, bez spěchu, od hospody k hospodě. Na druhou stranu musím říct, že závody mě nesmírně baví. Soupeřím všude, i na semaforech, mám to zkrátka v sobě. Kdy definitivně skončím, nevím. Teď spíše myslím na to, že se chci alespoň jednou v kariéře podívat pod olympijské kruhy.
Kánoista Vítězslav Gebas se narodil 24. 3. 1982 v Hradci Králové. Studuje České vysoké učení technické v Praze, zároveň se naplno věnuje slalomu na divoké vodě. Čtyřikrát po sobě vyhrál Akademické mistrovství České republiky, je členem širší seniorské české reprezentace. Letos se účastní World Ranking Serie. Více se o Víťovi dozvíte na www.gebas.cz
Text: Andrea Skalická