Než se vydáme do ciziny, měli bychom se ve svém vlastním zájmu informovat o tamním obyvatelstvu, jeho kultuře, tradicích a společenských tabu. Může nás to uchránit před mnoha nepříjemnými situacemi a v krajním případě dokonce zachránit kůži.
Počet komentářů: 0
Ať už jedeme do terorismem zmítaného Alžírska, Kolumbie či do nějaké relativně bezpečné evropské země, rozumným pravidlem je alespoň letmo se informovat o místních zákonech, chovat se pokorně a ctít zvyky a způsob života místních obyvatel. Pokud neholdujete dovoleným v komerčních letoviscích izolovaných od okolního světa a místních obyvatel vysokými ploty, je moudré neznepřátelit si domorodce ještě dříve, než na ně promluvíte.
V mnoha muslimských zemích je například nepřípustné držet se s partnerkou za ruku, natož se líbat či objímat. V lepším případě proti sobě popudíte okolní lid, v horším vás nemine velmi přísná pokuta, fyzický trest či vězení. Mnoho států přísně střeží, zda na jejich území nedovážíte potenciálně nebezpečný rostlinný či živočišný druh. Velmi přísná nařízení mívají přirozeně především ostrovní země, jelikož důsledky nově dovezeného druhu mohou být pro ostrov až katastrofi cké. Do mnohem větších problémů se můžete zcela nevinně dostat, pokud se ze země pokusíte vyvést zdánlivě bezcenný suvenýr - kámen, rostlinku či zvířátko. Každý stát má pravidla a pokuty nastavené jinak. Často vám bude na letišti předmět jen zabaven, zejména v případě mnoha afrických a asijských zemí si však můžete bez problémů vysloužit mnohaletý žalář.
Některé země mohou mít zdánlivě absurdní zákazy. V Severní Koreji je, mimo mnoha jiných zákazů, velmi přísně postihováno používání mobilních telefonů. V Austrálii se můžete snadno dostat do vězení tím, že ve stepi odhodíte nedopalek, plechovku či pouhý střep. Ve zdejších podmínkách stačí málo k zažehnutí požáru a místní úřady nemají slitování. V Thajsku je na veřejnosti velmi nevhodné hladit nebo se jen dotýkat někoho na hlavě - ta je zde považována za intimní místo. V Asii je neslušné i smrkání na veřejnosti. To je jen hrstka příkladů dokumentujících, jak snadno se člověk neznalý cizího prostředí, může dostat do problémů.
Do ještě větších problémů vás může přivést fotografování. Především v některých politicky nestabilních afrických a asijských zemích můžete být velmi snadno obviněni ze špionáže, za kterou hrozí ty nejvyšší tresty. Navýsost opatrní byste měli být při focení vojenských objektů, státních institucí či továren. Pozor, v některých státech můžete být uvězněni i za fotografování letiště či nádraží.
V mnoha končinách světa je nevhodné fotit lidi bez jejich souhlasu. Řada afrických a asijských kultur věří, že fotografování krade duši. Lehce tak můžete někoho urazit či rozzlobit a koledovat si o problémy. Buď foťte nenápadně zdálky na veliké přiblížení, anebo domorodce slušně požádejte, případně nabídněte bakšiš.