ioutdoor |
||||||
|
||||||
Bodavý hmyz je pro člověka, který rád cestuje, poměrně velkým nebezpečím. Nákazy přenášené bodavým hmyzem patří ve světě k největším zabijákům lidí i zvířat.
Počet komentářů: 0
Malárie zabíjí podle odhadů 1,5 až 2,7 miliónů lidí ročně a z cizokrajných nemocí je i největším zabijákem evropských cestovatelů. Proti hmyzu však většinou neexistuje jiný způsob ochrany než účinný repelent. Přečtěte si i první část článku.
Pokud zamíříte do oblasti, kde se to hmyzem jen hemží, použijte insekticid. Ty se nanášejí na oblečení, stejně jako na sítě nebo na povlečení postele. „U těchto přípravků je nutné zabránit zejména expozici sliznic a vdechnutí. Mají obvykle větší balení a jsou zřetelně označené. Repelenty jsou většinou menší a skladnější. Vysoce koncentrované formy se nesmí nanášet na spálenou a poraněnou kůži. Rozhodně bych nedoporučoval používat vyšší koncentrace než 50 % DEET. Neexistuje žádný vědecký důkaz, že jsou účinnější než přesně padesátiprocentní přípravek, mohou však dráždit kůži. Po aplikaci je potřebné důkladně si umýt ruce, repelent by se totiž neměl dostat do úst například s jídlem nebo cigaretou,“ upozorňuje doc. Maďar a přidává radu z vlastní cestovatelské zkušenosti: „Před cestou do exotických končin si naskládám oblečení do komínku, vystříkám insekticidem a nechám 24 hodin nasáknout v igelitovém pytli. Taková impregnace vydrží i několik týdnů.“
Pokud se chystáte do rizikové oblasti, poraďte se ohledně nebezpečného hmyzu v Očkovacím centru. „Lékaři Očkovacích center mají nejenom vlastní zkušenosti, ale i zpětnou vazbu od svých pacientů - cestovatelů, takže dokážou poskytnout skutečně cenné rady a informace. Ne vždy je například vhodné spoléhat se na místní repelenty zakoupené v cílové destinaci. V odlehlých oblastech mohou být dlouho po exspiraci, špatně skladované nebo nemusí vůbec obsahovat deklarovanou účinnou látku. Některé repelenty je nejdříve lepší zkusit na malé místo kůže a až potom použít ve větším rozsahu,“ říká doc. Maďar. Do tropických oblastí je třeba používat repelenty s vysokou účinností, tedy 50 procent DEET. Speciální repelenty do tropů lze zakoupit přímo v ordinacích středisek cestovního lékařství, v některých lékárnách a obchodech s outdoorovým vybavením. Proti některým nemocem, které přenáší hmyz, také existuje očkování. „Při cestách do rizikových oblastí Afriky a Latinské Ameriky může být povinně vyžadováno očkování proti žluté zimnici. Jediná dávka vakcíny chrání před touto nebezpečnou nemocí až 10 let. Existuje i vakcína proti Japonské encefalitidě, ta se ale aplikuje jen vybraným skupinám cestovatelů, zejména při návštěvě asijského venkova v období dešťů. Bohužel i přes výzkum trvající několik desetiletí se dosud nepodařilo připravit dostatečně účinnou vakcínu proti horečce dengue nebo malárii,“ říká doc. Rastislav Maďar z Avenieru.
Mimochodem – malárie, nemoc přenášená komárem, hrozí ve více než 100 zemích světa a v zemích, kde je rozšířená, žije více než 50 procent světové populace. Cestovatel, který do některé z těchto zemí jede, by měl rozhodně kontaktovat specialistu, který mu podle individuálního itineráře jeho cesty a podle jeho zdravotního stavu doporučí to antimalarikum, které je pro něj nejlepší.
V nejrizikovějších oblastech je vhodné přizpůsobit svůj životní styl slunci a před setměním zalézt pod moskytiéru nebo alespoň do místnosti. Pokud to není možné, impregnovat si oblečení a používat účinné repelenty. „V rizikových oblastech poskytují moskytiéry ubytovací zařízení, včetně těch levnějších. Mohou být sice místy děravé, stačí ji však jako prevenci postříkat insekticidem a komár se nepřiblíží. Pokud cestovatel spí improvizovaně v přírodě, moskytiéra je naprosto nezbytná,“ zdůrazňuje doc. Maďar. Samozřejmostí jsou dlouhé kalhoty a pokud možno i dlouhé rukávy, které zmenší plochu, na níž je nutné aplikovat repelent. „Jako doplněk je možné využít i místní přírodní repelenty z různých rostlin, například z eukalyptu nebo citronely či pálit listy stromu Neem. Řadu nemocí však přenášejí komáři rodu Aedes, kteří jsou aktivní přes den. V těchto případech je proto lepší vyhnout se rizikovému místu alespoň v období dešťů, zejména pokud již daný člověk v minulosti prodělal infekci dengue. Při opakované infekci jiným typem viru dengue totiž hrozí krvácivá horečka se šokovým syndromem,“ varuje odborník.
Až se vrátíte z exotické cesty, sledujte i nadále svůj zdravotní stav. Například u malárie mohou přijít horečnaté stavy až po návratu z cesty, a je proto třeba ještě nejméně 6 – 12 měsíců po návratu upozorňovat lékaře na svoji cestovní anamnézu v případě, že ho navštívíte s horečnatým onemocněním.
