Přežití je v určitých hloupých situacích otázka šikovné improvizace s jídlem. Taková nouzová strava roste až na výjimky všude kolem vás. Jen je dobré rozpoznávat jedovaté rostliny od neškodných či je alespoň umět prověřit.
Počet komentářů: 0
Jíst můžete cokoliv - křoviska, révu, popínavé rostliny, trávu i lišejník. Jen v Evropě roste 10 000 jedlých divokých rostlin. Naučte se rozpoznávat ty nejrozšířenější z nich, které navíc rostou po většinu roku. A pokuste se vyhnout těm, které jsou sice jedlé, ale neobsahují téměř žádné živiny, nebo jsou dokonce jedovaté.
Rostliny obsahují základní vitaminy a minerály a jsou bohaté na sacharidy a bílkoviny. Některé obsahují také tuk a součástí všech je vláknina. Ochutnávání a rostlin má ale svá pevná pravidla.
Berte si servítky
Nejezte naráz velké množství jedné rostliny, a pokud na ni nejste právě zvyklí, přidejte jen zkušební vzorek k jinému jídlu (pokud vám ovšem ještě nějaké zbylo). Dáte tím tělu šanci, aby si na rostlinu postupně zvyklo a neodmítalo ji.
Nemyslete si, že rostlina, kterou žerou ptáci, savci nebo hmyz, je jedlá i pro lidi. Určité vodítko, že by rostlina nemusela být jedovatá, dávají snad jen opice.
Při testování vám neznámých rostlin se držte následujícího postupu. Každou rostlinu musí testovat pouze jeden člověk. Jestliže vás rozbolí nebo se vám obrátí žaludek, vypijte velké množství vody a nejezte, dokud potíže neodezní. Při velkých bolestech předmět testu vyzvracejte. Bílý dřevěný popel smíchaný s vodou na kašičku uleví od bolesti žaludku.
Čichněte si
Pokud jste v rostlině nepoznali jedovatý druh ani není slizká, rozdrťte malý kousek a přičichněte k němu. Pokud páchne po mandlích nebo broskvích, vyhoďte ji.
Zkuste, zda podráždí kůži
Rozetřete nebo vymačkejte trochu šťávy na jemnou část těla (například mezi podpaží a loket). Pokud na místě vznikne vyrážka nebo oteče, rostlina testem neprošla.
Rty, ústa, jazyk
Tady už test nabírá obrátky. Ke každému z následujících bodů přistupujte po nejméně pětivteřinové přestávce.
Kousek rostliny položte na rty
Kousek rostliny položte do koutku úst
Kousek rostliny položte na špičku jazyka
Kousek rostliny dejte pod jazyk
Kousek rostliny rozžvýkejte
Ve všech případech, pokud ucítíte jakoukoli nepříjemnost, jako bolest v krku, podráždění, píchání nebo pálení, rostlinu zahoďte.
Polkněte
Malé množství rostliny spolkněte. Počkejte pět hodin a po tuto dobu nic nejezte ani nepijte.
Dobrou chuť
Pokud se neobjeví žádné reakce, jako je bolest v ústech, opakované říhání, nevolnost, motání hlavy, bolest žaludku, svíravé bolesti v podbřišku nebo jiné nepříjemné symptomy, můžete rostlinu považovat za bezpečnou.
Z našich polí a pastvin
Listy a stonky
Mladé, bledě zelené listy a stonky budou chutnější než hořké a tuhé listy starších rostlin.
Nesbírejte rostliny s mléčnou šťávou, pokud je nerozeznáte jako bezpečné (například pampelišky).
Tráva
Nic dobrého si neslibujte od travin, které mají na stonku a listech malé ostny. Pod lupou je uvidíte spíš jako háčky než rovné chloupky. Podráždí vám ústa a zažívací trakt.
Kořeny a hlízy
Ty naopak berte ze vzrostlejších rostlin.
Semínka a zrnka
Některá obsahují smrtelné jedy. Ochutnávání vám neublíží, ale nespolkněte je. Použijte test na určení jedlosti, vylučte každé semínko, které je trpké, hořké nebo má pálivou chuť.
Klasy některých obilovin mohou mít místo normálních semínek černé výběžky - námel. Ty jsou napadeny jedovatou plísní ergotin, která obsahuje halucinogeny a může být i smrtelně jedovatá.
Více o přežití v extrémních podmínkách se dočtete v knize SAS Příručka jak přežít, vydaná nakl. Svojtka & Co.
Text: redakce podle knihy Příručka jak přežít