ioutdoor |
||||||
|
||||||
Pokračování první části - Zrádný sestup z Hochferneru
Počet komentářů: 0
Známá pravda se opět potvrdila
Rychle sestupujeme z hřebene jihozápadním směrem na ledovec Weiβkarferner. Nesestupujeme, přímo utíkáme. Sněhem pokrytá pláň spadá širokým korytem. Na levé straně vystupuje malý hřebínek, za jehož hranou je Hochfeilerhütte. Tu necháváme za našimi zády a pospícháme do údolí. Za hodinu sestoupáme výškový kilometr. Teoreticky je cesta jasná, nabízí se linie značené letní cesty v traverzu. Jenomže sněhu výrazně přibylo. Už se neboříme po lýtka, ale mnohdy i nad kolena. Proklínáme rozhodnutí absolvovat tuto túru bez lyží, jak jen by se teď hodily.
Když zjistíme, že trasa opravdu není průchozí, sestupujeme níž a dostáváme se na samé dno ke korytu potoka Gliderbach. Znatelné stopy po lyžích nám zvednou náladu. Ovšem pouze do té doby, než se nám do cesty postaví vodopád s třicetimetrovým kolmým stupněm. Co teď? Nezbývá než se vrátit zpět do traverzu. V prudkém svahu se škrábeme vzhůru. Má takový sklon, že na něm mnoho sněhu nedrží. Sápeme se nejistým terénem, kameny nám zůstávají v rukách a nohy ujíždí na zmrzlé zemi. Že my jsme si nenechali mačky! Pomáháme si alespoň cepínem, tesáme do travnatých drnů s vidinou relativně pevného bodu. Jeden úsek zkoušíme i odjistit, ale skalní výstupek, za který obhodím smyčku, se vzápětí odlomí a dvacetikilový kámen letí do údolí. Je v nás jen malá dušička. Když se probojujeme tímto místem, dostaví se velká úleva. Ale zdaleka to nekončí. Pokračujeme traverzem. Svah je mírnější, o to více sněhu. Boříme se místy do půli stehen, někdy se noha propadne tak nečekaně, že ztratíme rovnováhu a metáme kotrmelce. Zprvu se tomu smějeme, pak nadáváme a nakonec to jen odevzdaně přijímáme. Jediné naše přání je mít to už za sebou. Po levé straně vidíme rozšiřující se údolí, scházíme z hřebínku a dostáváme se k několika stavením Unterberghütten. Odtud už nás čeká jen sestup lesem a ocitáme se na místě, které již známe ze včerejšího výstupu. Doklopýtáme k autu a gratulujeme si, že to máme zdárně za sebou. To nemáme na mysli výstup severní stěnou Hochferneru, ale šťastný návrat. Potvrdilo se totiž tolikrát zmiňované rčení, že sestup dokáže být mnohem zrádnější než výstup a člověk si může potřást rukou až když je v bezpečí zpět v údolí. Naše šestihodinová anabáze toto tvrzení bez výhrad potvrdila.
Praktické info:
Hochferner Nordwand 950m, 55°
Hochfernerspitze (3470 m)
GPS - 46° 58,734' N, 11° 43,017' E
Vybavení
2 cepíny, mačky, helma, poloviční lano 2x50 m, šrouby
Günther Messner Biwak (2510 m)
GPS - 46° 59,170' N, 11° 42,325' E
Bivak po rekonstrukci, spaní pro 9 lidí. Bez kamen, s dekami
Přístup: 3. levotočivá zatáčka na Pfitsher Joch Straβe (2054 m)
Hochfeilerhütte (2710 m)
GPS - 46° 57,813' N, 11° 42,091' E
V provozu od konce června do začátku října
Winterrraum celoročně bez AV klíče, 6 lůžek bez kamen s dekami
tel.: +39 047 264 6071
http://www.hochfeilerhuette.it
Doprava - Praha - Mnichov - Innsbruck - Brenner. Sjezdem Vipiteno/Sterzing do údolí Pfitschtal (silnice SS 508) a přes Sankt Jakob až do obce Stein (1600 m) a dále po Pfitsher Joch Straβe do 3. levotočivé zatáčky (2054 m), odkud je nejkratší přístup k bivaku. Případně lze zaparkovat o jednu serpentinu níže (1737 m), nebo jít pěšky již ze Steinu. Z Prahy celkem 640 km.
Text a foto: Jakub Cejpek
