Sjeli jste kdysi před svatbou všechny české řeky, a letos v létě s sebou poprvé chcete vzít potomky? Nebo jste naopak v životě nestrčili pádlo pod hladinu, a známí vám jako ideální rodinnou dovolenou doporučili vodu? Mají pravdu! V následujících řádcích se dozvíte, jak na to.
Počet komentářů: 0
Voda má nedoceněnou výchovnou funkci. Není individualistická jako horolezectví ani namáhavá jako VHT. Přes den na lodi vládne pohoda a legrace, večer se sedí u ohně a zpívá. Voda bývá kolektivní akcí dlouholetých kamarádů, svázaných řadou společných zážitků. Děti si všímají, jak taková parta funguje a jak se k sobě její členové chovají, čímž se učí sociálním dovednostem. Voda je také ideální outdoorovou iniciací, na kterou se pak nabalují další „venkovní" aktivity. Děti se naučí pádlovat, postavit stan, zvládat rozmary počasí, uvařit na ohni. Přičichnou k přírodě, a navíc dostanou přiměřenou porci adrenalinu v peřejích a šlajsnách.
Voda s dětmi má i své nevýhody. Než se naučí pádlovat v rytmu, budou vám celé dny cákat na záda. Když se unaví, zlobí a stále dokola se kňouravě vyptávají „a kdy už tam budeme?". Musíte s nimi zapomenout na lahev rumu pod sedačkou a na jízdu od stánku ke stánku. To všechno jsou ale jen drobné lapálie, na které do druhého dne zapomenete. Děti totiž vodě dodají ničím nenahraditelný pocit kompletní lidské smečky. Oželení bohatýrských kaleb je cenou, kterou za to rádi zaplatíte.
Voda je ideální příležitostí k nenásilnému vzdělávání. Na Berounku vezměte některou z knih Oty Pavla a před spaním z ní dětem čtěte ve stanu. Na horní Lužnici si připravte povídání o Jakubu Krčínovi a rybníkářství, v Táboře pak historky o husitech. Na Sázavě z loďáku vytáhněte Foglarovy Hochy od Bobří řeky a zastavte se v originálu jejich Sluneční zátoky (u Ledče nad Sázavou, www.slunecnizatoka.cz ). Navštivte také Sázavský klášter. Na Vltavě vás čeká klášter Zlatá koruna, na Ohři hrad Loket.
Pro rodiny s dětmi jsou vhodné prakticky všechny domácí řeky. Aktuální vodní stav si snadno dohledáte na www.raft.cz a nástupová místa najdete ve vodáckých mapách, kde jsou i vyfoceny všechny jezy s popisem obtížnosti. Dále z mapy vyčtete vhodná tábořiště, což vám umožní přesně naplánovat denní úseky. S dětmi se totiž na vodě nedá jezdit stylem „však my už večer něco najdeme".
Všichni tři „vodní" experti, které Outdoor oslovil níže, považují za ideální začátečnickou řeku Berounku. Je technicky jednoduchá, a navíc protéká krásnou krajinou. Nebojte se ale ani menších řek, které se dají pojmout i jako prodloužený vodácký víkend. S dětmi jsme takhle sjeli tekoucí úseky Ploučnice, Radbuzy, Tiché Orlice. Když se v dubnu pouští Mastník, sjíždíme ho ze Sedlčan až k soutoku s Vltavou, stejně jako květnové Labe z Vrchlabí do Klášterní Lhoty.
Statisticky bezpečný sport
S jak velkými dětmi vyrazit? Teoreticky můžete vzít i novorozence, ale jemu to bude jedno a vy z toho nebudete nic mít. „Nadšenci na vodu jezdí i s batolaty," říká Konstantin Wiesner z půjčovny lodí Pohoda Sport. „Jsou to ale zkušení vodáci, kteří si i přesto s tak malými dětmi troufnou pouze na velmi klidnou řeku."
Marek Skalický ze specializované vodácké cestovní kanceláře Klíč souhlasí: „Děti pod šest let na vodu nepatří, protože je to nebaví. Rodiče si často myslí, že je strčí doprostřed lodi, ale děti se tam nudí. Nechtějí koukat mámě na záda. Jejich zájem se dá udržet jen určitou dobu. Vždy asi po hodině je proto třeba zastavit, zaplavat si, vylézt na břeh a zablbnout si tam. Prostě dělat chvíli něco jiného, abyste dětem vodu nezprotivili. Ideální je nechat je sedět vpředu na háčku s malým pádlem v ruce. Zkušenější zadák loď uřídí sám, a pro dítě je to možnost seberealizace. Důležité je také netahat děti ráno ze stanů příliš brzy, aby byly odpočaté. Den začněte povídáním, ve kterém dětem vysvětlíte, co je čeká, co zajímavého na cestě uvidíme podél řeky a kdy budou přestávky."
V kolika letech se dítě vyrovná dospělému, pokud jde o vodácké dovednosti? „Dobrým rekreačním vodákem může být dítě okolo patnácti let," říká Konstantin Wiesner. „Pokud je k vodáctví vedeno už od útlého věku, i dříve. Důležitá je ale i mentální zralost." A právě v tom může být problém. Základní pravidlo proto zní: na vodě děti nikdy nespouštíme z očí. Nikdy nevíte, jak hloupý nápad se jim může vylíhnout v hlavě. Blbnou, předvádějí se před vrstevníky, snaží se dokázat svou odvahu. Občas se to bohužel tragicky vymstí. Posledním mementem je letošní červnový výlet novojičínské základní školy na raftech. Při čekání na jezu na Mlýnském potoce v Olomouci-Řepčíně jeden žák skočil do vody, aby se vykoupal. Když ho proud strhl do válce, pokusila se ho zachránit učitelka. Utopili se bohužel oba.
Vystrašilo vás to? „Statisticky je vodáctví velmi bezpečný sport," zdůrazňuje Robert Sušanka z půjčovny lodí Boatpark. „Na českých silnicích se každoročně zabijí tisíce lidí, ale o každém smrťáku na vodě se hned píše v novinách." Podle Sušanky je důležité nepodceňovat pár základních zásad. Potenciálně nebezpečné úseky, šlajsny a jezy s menšími dětmi raději nejezděte a nechte je koukat ze břehu. Ale hlavně přemýšlejte! Osobně jsem jednou na Lužnici viděl batole přivázané v autosedačce, která byla pevně přikurtovaná ke kánoi. Kdyby se rodinka cvakla, nemělo by šanci přežít.
Zdroj: Ivan Brezina, Maxim