Možná si ještě vzpomenete na československé lyže Artis, již po dvě dekády ovšem na tradici výroby v Novém Městě na Moravě navazuje firma Sporten. Její nástroje, které pod svou značkou prodávají například i firmy Rossignol, K2 nebo Skitrab, dělají poměrně dobrou službu všem typům „sněžných" sportovců od kondičních běžkařů přes snowboardisty, lze na nich jezdit free style a používají je i závodníci.
Počet komentářů: 0
Lyže již dávno nejsou žádná „prkýnka", ale důmyslná sestava rozličných komponentů. Funkční vlastnosti lyže předurčuje především její jádro. To je u některých typů z polyuretanové pěny, kvalitnější a odolnější sjezdové lyže ho mají ze dřeva a běžecké lyže většinou z tvrzeného papíru. Nosnou část tvoří dřevěné, laminátové nebo karbonové plátky či výztuže. Z vrchu a z boků je plastová folie s potiskem a ze spodu polyethylenová skluznice. Sjezdové i některé turistické lyže mají navíc po stranách skluznice ocelové hrany.
Na prvním pracovním stanovišti v rozlehlých halách vzniká jádro lyže. Ani to ovšem není žádná jednolitá „fošna", ale tvoří je dřevěné plátky z topolu či buku, slisované speciální technologií. Plátky jsou nařezané tak, aby materiál již dále nepracoval a nekroutil se.¨
O vzhledu lyže rozhoduje způsob potisku. U jednoduchých designů se používá na fólii sítotisk, jehož nevýhodou ovšem je, že každá barva se musí tisknout zvlášť. Složitější designy se proto vytvářejí sublimací. Při ní papír s vícebarevným potiskem projde při teplotě 160 °C mezi přítlačnými válci současně s fólií, na kterou se všechny barvy přenesou najednou.
Na jiném stanovišti se mezitím připravuje správná délka a zaoblení ocelových hran a tvary i délky dalších laminátových či karbonových nosných plátků. Všechny připravené komponenty (skluznice, kovové hrany, nosné plátky, výztuže a plastová fólie) se vsadí do formy, prosytí lepidlem a slisují při teplotě přes 90 °C po dobu 15-30 min.
Poněkud odlišný postup vyžadují lyže s polyuretanovým jádrem. Do formy se totiž připraví všechny komponenty bez jádra a teprve v průběhu lisování se otvorem ve špičce dovnitř vtlačí polyuretanová pěna, která vlivem vyšší teploty ztuhne. Následný polotovar se po vyjmutí z lisu opracovává ručně na řezačce, kde se odstraňují hlavně přebytečné části fólie. Následuje práce na jemnější brusce a na závěr každá lyže projede brousicím strojem, kde již nabývá finální podoby. V této fázi se současně brousí i skluznice s předem nastavenou strukturou i boční hrany s přesně nastavenými úhly. Výstupní kontrola překontroluje kvalitu výrobku a také to, zda mají lyže jednoho páru stejnou tvrdost.
Strojová výroba tak sice převažuje, ale v jistých fázích ji střídá přece jen nenahraditelná ruční práce. O každé lyži se tak dá říci, že prošla několika páry šikovných českých rukou.
Čím se liší
Ve Sportenu se vyrábí široké spektrum nástrojů pro různé disciplíny - sjezdové lyže s různým poloměrem vykrojení, lyže na skok, na běh klasickou technikou i bruslení, freeriding, freestyle, back country, akrobatické lyžování, skialpinistické lyže, snowblady a různé typy snowboardů.
Značně různorodá je i škála výrobků jednoho typu lyží. Je to pochopitelné - jiné běžky si vybere turista, jiné potřebuje závodník. S nároky konečných spotřebitelů pak souvisí i cena. Při výrobě turistických běžek s dřevěným jádrem se totiž využívá především levnější strojové zpracování, oproti tomu závodní lyže z velmi lehkých, pevných, ale zároveň drahých materiálů vyžadují větší podíl manuální práce a přesnost. Takových závodních lyží ale firma vyrábí jen malé procento své celkové produkce. Nejdůležitější jsou pro ni především sportovní lyže střední kategorie a její velmi slušné turistické lyže.
Hitem posledních sezon se staly turistické běžky s takzvaným protismykem. Jde o lyže pro chůzi či běh klasickou technikou. Při ní je nutné dobře upravit střední část skluznice pro dobrý odraz. Jedna možnost je nanést odrazový vosk, což je ale zdlouhavé a zejména v polních podmínkách i složité a vyžaduje určité zkušenosti. „Protismyk", který tvoří zpětné „zoubky" ve středu skluznice, tento problém vyřeší téměř ve všech případech.
Sto let zkušeností
Historie lyží značky Sporten se začala odvíjet před více než sto lety. Již tehdy na Vysočině v okolí Nového Města na Moravě vznikaly lyže v jednotlivých řemeslných dílnách, většinou na zakázku. Jejich sloučením pak vznikl podnik Artis, který vyráběl sportovní materiál, mimo jiné i hokejky a lyže. Poptávka na domácím trhu ovšem dlouho převyšovala možnosti podniků, sešněrovaných komunistickými experimenty. Po roce 1989 tento podnik, už jako akciová společnost Sporten, výrobu oživil a řadu ručních operací při výrobě nahrazoval stroji. Ročně tato firma vyrobí až 350 tisíc párů lyží.
V podniku pracuje na 170 zaměstnanců. Velkou část výrobního komplexu tvoří sklady vzhledem k tomu, že přes léto je zapotřebí vyrobit dostatek lyží, ale teprve na podzim je možné je prodávat. Pro letošní sezonu firma předpokládá výrobu bezmála 180 tisíc párů lyží a snowboardů (z devadesáti procent určených na vývoz).
Jen část finálních výrobků nese jméno Sporten, většina je na zakázku i renomovaných lyžařských firem, jako je například Rossignol, K2 nebo Skitrab. Na lyžích Sporten vyhrál na olympijských hrách Aleš Valenta v akrobatických skocích, letos na OH ve Vancouveru zase na snowboardu závodil David Bakeš ve snowboardcrossu.